Zábava a vzdělávání‚ to je smysl žití

Podle učených knih všechny látky, které člověk přijímá do těla ústy (kromě léků a jiných podobných chemikálií), se nazývají poživatiny. Tyto poživatiny se dělí na potraviny (mouka, maso, brambory, mléko), které mají určitou výživnou hodnotu a dodávají člověku látky potřebné pro stavbu těla a energii pro život, a na takzvané pochutiny (koření, čaj, káva), které jsou většinou byz výživné hodnoty, ale mají výraznou chuť nebo vůni. Mnohé pochutiny mají kromě toho povzbudivé účinky na trávicí nebo i nervové ústrojí. Snad všechno má svou definici, většinou ne jednu. Tedy i koření. Například: "Koření jsou přísady převážně rostlinného původu používané při přípravě pokrmů i nápojů ke zvýraznění jejich chuti a dodání aromatické vůně." Dále: "Koření jsou většinou sušené nebo i jnak upravené části rostlin vyznačující se silnou charakteristickou vůní, popřípadě význačnou nebo i ostrou chutí."

Tyto vlastnosti jsou způsobovány různými obsahovými látkami, jako jsou například silice.

Kromě takových látek může koření ještě obsahovat i různé alkaloidy, glykosidy, barviva, tuky, hořčiny a jiné. V některých průmyslově vyspělých zemích je trh doslova zaplavován různými druhy kořenicích směsí, často syntetického původu, s lákavými názvy i obaly. Můžete si připravovat třeba brambory, a kuchyní se šíří vůně pečené husy nebo čerstvě uzeného masa. Jde ale pouze o mámení smyslů.

A je to jen chemie. Budeme se proto i v koření držet důsledně přírodních materiálů.

Something about SPICES, INCLUDING HISTORIEPodle of learned books all substances that a person receives into the body through the mouth (in addition to medicines and other similar chemicals) are called the victuals. These edibles is divided into foodstuffs (flour, meat, potatoes, milk), which have a specific nutritious value and supplying human substances required for the construction of the body and energy for life, and the so-called condiments (spices, tea, coffee), which are mostly a business, nutrition, but have a distinct taste or smell. In addition, many delicacies have encouraging effects on the digestive tract or nervous. Everything has its own definition, usually no one. Thus the spices. For example: "the Spice ingredients are mainly of plant origin used in the preparation of the dishes and drinks to emphasize their taste and aromatic fragrance delivery." Next: "Spices are usually dried or prepared parts of plants characterized by jnak with strong characteristic odour, or significant, or even a sharp taste."These properties are due to the different obsahovými substances, such as oil.In addition to such substances may still contain different spices of alkaloids, glycosides, dyes, greases, hořčiny and other. In some industrialised countries is the market literally overwhelmed by different types of kořenicích mixture, often of synthetic origin, with names and packaging. You can prepare the potatoes should be, and the kitchen is spreading the smell of Roast goose or freshly smoked meat. But it is only delusion of the senses.And it's just chemistry. We are therefore also in the spices stick to strictly natural materials.

Koření, jak jsme konečně už uvedli, nemá samo o sobě výživnou hodnotu, ale je nutnou složkou potravy, protože jí dodává lákovou vůni, pikantní chuť, podporuje trávení, ale má i konzervační účinky.

Koření se užívá nejen přímo v kuchyních, ale i - a to zvláště - v různých odvětvích potravinářského průmyslu, zejména při konzervaci ryb, masa, ovoce, zeleniny a hub, v uzenářství, likérnictví, při výrobě CUKROVINEK, ale i při výrobě léků a při výrobě voňavek a jiných kosmeteckých přípravků.

Dá se říci, že koření má dosti všestranné použití. Pokud bychom se snažili zařadit užitkové rostliny do určitých skupin podle použití, byli bychom, zejména u některých druhů koření, v rozpacích, protože svým významem a použitím zasahují do více takoých skupin.

Mohou sloužit nejen jako koření, ale i jako léčivá droga, rostliny aromatické, olejniny, zeleniny atd.

Všechny druhy známého oření byly vlastně používány nejdříve jako léčiva.

Dokonce jim byla připisována moc přímo zázračná, používaly se k čarování i k obětování bohům.

Výroba různých "dryáků", ale i "nápojů lásky" se bez koření neobešla. Konečně k léčení lehčích onemocnění se používá koření dodnes, zejména v lidovém líkařství.

Spices, as we have indicated, does not have it in itself, but the food value is a necessary ingredient of the food, because it adds flavor, spicy taste lákovou, supports digestion, but also has preservative effects.The spice is used not only in the kitchen, but also-and especially-in the various sectors of the food industry, in particular for the preservation of fish, meat, fruit, vegetables and mushrooms, in Olio, likérnictví, in the manufacture of confectionery, but also in the manufacture of drugs, and in the manufacture of perfumes and other kosmeteckých products.It can be said that the spice is a rather versatile use. If we tried to include utility plants to certain groups according to the application, we would, in particular, for certain species of spices, embarrassed, because their meaning and use, affect more takoých groups.Can serve not only as the spices, but i like the healing drug plants aromatic, oilseeds, vegetables, etc.All known species were actually used as soon as possible oření as drugs.They have been attributed to much, even miraculous, indeed i were used to sacrifice to the gods.Manufacture of various "dryáků", but also "drinks of love" without the Spice round. Finally, the treatment of disease using spices that were lighter still, especially in folk medicine.

Především v dávných dobách byla léčivá moc koření plně využívána a samozřejmě přeceňována.

Opomineme-li různé čaroděje a vědmy z doby na úsvitu dějin, můžeme konstatovat, že ve staré Indii používali mnohé druhy koření k nejrůznějším účelům, tedy i k léčení, již před mnoha tisíceletími a totéž platí o staré Číně.

Podle zápisů na svitcích papyru z roku 1500 př.n.l. používali staří Egypťané celou řadu druhů koření k léčení, k přípravě jídel a nápojů i v kosmetice. Egypt byl zásobován i cizokrajným kořením prostřednictvím Arabů, kteří měli už tehdy obchodní spojení s jihoasijskými zeměmi poskytujícími koření. V lékařství starého Řecka zaujímalo koření rovněž výzančné místo. Zmiňují se o tom ve svých spisech Hippokrates, Theofrastos i Dioskurides. Znalosti starých Řeků o koření převzali Římané, kteří je dovedli využít i k jiným účelům než jen léčivým. S úpadkem římského impéria upadla i sláva koření.

Během staletí měl obchod s kořením několik období úpadku a nového vzestupu, ale jeho původ byl stále opředen jistým tajemstvím. V kažedém případě bylo tehdy koření rovnocenným partnerem zlata, perel a drahokamů. Bylo důvodem k četným válečným výpravám, platily se jím daně a dávky po prohraných válkách, výkupné a bylo součástí královských darů.

Ucelenější fakta o zemích, kde se rodí koření, se Evropa dozvěděla až ze zpráv benátského cestovatele a obchodníka Marka Pola, který vydal v r. 1298 podivuhodný cestopis, později nazvaný "Milión".

A protože cestovatel psal pravdu, tak mu samozřejmě málokdo věřil.

Pokládali ho za vynikajícího lháře. Bylo přece přijatelnější věřit báchorkám arabských obchodníků, že například třísky vonné skořice vytahují s nasazením života z nedostupných hnízd obrovských ptáků, kteří si je přinášejí z neznámých krajů, než tomu, že nějací obyčejní lidé loupají skořicovou kůru ze stromů, suší ji na slunci a velmi levně ji prodávají vychytralým obchodníkům, kteří ji s obrovským ziskem prodávají dál. Historie koření je, jak vidno, velmi zajímavá, plná dobrodružství, objevů, bohatství, ale i utrpení a krve. Od nepaměti byla totiž po koření poptávka ve všech částech světa. Pátřání po léčivých drogách a koření bylo v dávných dobách považováno za neméně důležité než pátrání po zlatě.

Ve východních zemích (Asie) byla cena koření vysoká, ale na Západě byla hodnota koření skutečně vážená zlatem. Jak jsme již naznačili, ve starověku, dávno před objevením Ameriky, dováželi arabští, indičtí a malajští námořníci cizokrajné koření do přístavů Arábie, odkud je pak karavany dopravovaly do přístavů Středozemí, kde byla hlavní sřediska výnosného obchodu kořením.

Dlouho ovládali mezinárodní trh kořením Benátčané, kteří se dělili o zisky s muslimskými obchodníky.

Potom se do akce přimísili výbojní Turci, ale ne na dlouho, protože v Evropě se už připravovaly slavné objevné cesty velkých mořeplavců.

Nejvýznačnější druhy koření, jako jsou například hřebíček, muškátové ořechy, pepř, zázvor, skořice, vanilka, nové koření a další, pocházejí z horkých pásem naší zeměkoule a produkují se v tropických zemích Asie, Afriky a Ameriky. Vzhledem k snadnému uchování a k neobyčejně vysoké ceně za jednotku váhy bylo právě koření ideálním artiklem pro zámořský obchod, zejména v době, kdy dopravní možnosti byly omezené a primitivní.

Snaha o zjednodušení cesty a zlevnění koření, lépe řečeno zvýšení zisků obchodníků, byla pravděpodobně jednou z hlavních příčin Kolumbovy cesty na západ. Kryštof Kolumbus sice objevil Ameriku, ale to ho prostě nenapadlo, také se to nikdy nedověděl, do smrti ho však mrzelo, že nepřivezl koření.

A tím na scénu nastupují budoucí kolonaální mocnosti. Historie honby za kořením nabývá na velkoleposti, báchorky o původu koření jsou s konečnou platností vyvráceny, ale skutečnost se ukazuje být ještě fantastičtější, zisky úžasné a pro obyvatelstvo zámořských krajů bohatých kořením nastává peklo.

Začali Portugalci. Uskutečnili několik průzkumných cest, ale expedice Vaska da Gamy r. 1498, kdy se mu podařilo obeolout Afriku, a objevit tak cestu do Indie, byla rozhodující. Přes intriky a zuřivý odpor muslimských obchodníků se Portugalcům podařilo navázat bezprostřední obchodní spoljení, lodi se vracely nabité kořením, obšemže ne všechny. Moře si vybíralo svoji daň. Ale v každém případě se centrum obchodu kořením přestěhovalo z Benátek do Lisabonu. Muslimský monopol na koření byl rozbit a Portugalci se postupně stali pány všech význačných ohnisek obchodu kořením.

Samozřejmě že nelenili ani Španělé, ale neobyčejně velikou dravost projevili kolonialisté holandští.

Koncem 16.století vypravili za kořením celou řadu výprav se střídavým úspěchem, ale celé další století patřilo jim. Úplně vyhnali Portugalce a ukázali se nadmíru krutými pány.

Pěstování hlavních druhů koření bylo po dlouhou dobu bržděno systémem holandského monopolu. Na Srí Lance střežil například pěstování skořice zákon, který dovoloval pěstovat koření jen na ohrazených plantážích kolonizátorů. Přestoupení tohoto zákona bylo trestáno smrtí. Podobně na Molukách bylo pěstování hřebíčku a muškátu střeženo holandským právem. Holanďané záměrně omezovali kultivaci a ničili úrodu, jen aby zabezpečili svůj monopol. Amsterodam byl dlouhou dobu městem koření.

Ale přišla invaze Britů do Indie a v roce 1616 tito noví páni poprvé monopolizovali svůj obchod kořením v Indii a rychle vytlačili Holanďany.

Přes všechny zásahy a opatření kolonialistů rozšířilo se pěstování vzácného koření i do jiných, klimaticky podobných oblastí. Napomáhaly tomu často hazardní a dobrodružné akce různých agentů, ale i sama příroda prostřednictvím stěhovavého ptactva a podobně.

Francouzi byli například úspěšní v roce 1770 při zavádění hřebíčku na ostrovech Mauritius a Réunion, odkud se pěstování brzy rozšířilo na další místa, hlavně na Zanzibar. Světová zásoba hřebíčku nato brzy neobyčejně vzrostla a překvapením bylo, že rozhodujícím producentem nebyla jeho původní domoviny, tj. Moluky, ale místa, kam byl dodáván.

Podobně Jamajka získala rostliny zázvoru z Indie a je nyní jeho největším producentem. A tak je tomu dnes u mnoha dalších druhů, které byly úspěšně zavedeny v nových podmínkách.

Mimořádná obliba a poptávka po koření v minulých stoletích byla zdůvodněna jeho vzácností a vírou ve všemožné až zázračné léčivé účinky. Kromě toho středověká kuchyně si potrpěla na silně kořeněná jídla. V horkých oblastech tropů a subtropů obliba a používání koření trvá. Tato skutečnost je podmíněna zvykem a nutností, protože klimatické podmínky často způsobují nechutenství a růžné jiné poruchy zažívání, a koření, jak už bylo uvedeno, dráždí chuť, podporuje trávení, brzdí rychlý rozklad potravin a konečně celkově zchutňuje často jednotvárnou a chudou stravu.

V mírném pásmu a na severu, především ve vyspělých zemích sice tvoří koření malou položku v rozpočtu rodiny a jeho spotřeba je ovlivňována více způsobem vaření a stravování než cenou a příjmem. V poslední době však zájem o koření stoupá a uplatňují se nejen exotická koření, ale také

"zelené koření" - vonné bylinky, kdysi nejčastěji domácí v oblasti Středomoří, dnes pěstované na zahrádkách i polích a užívané v nejznámějších kuchyních světa.

In particular, in ancient times, the healing power of spices has been fully utilized, and of course přeceňována.Aside from the different fates of the sorcerer and the dawn of history, we can conclude that in ancient India used many kinds of spices for various purposes, including for treatment, many tisíceletími, and the same is true of ancient China.According to Papyrus scrolls of writes to the year 1500 BC the ancient Egyptians used a variety of spices to heal, to the preparation of meals and drinks as well as in cosmetics. Egypt was also supplied by the Arabs, the spice of the cizokrajným who have had business connections with the jihoasijskými countries, providing spices. In medicine, ancient Greece was placed in the Spice výzančné also. Mention it in their writings, Hippocrates, Theophrastus and Dioskurides. Knowledge of the Greeks to the Romans, who spices is also led to other purposes than medicinal. With the decline of the Roman Empire fell and the glory of the spice.Over the centuries, had a trade with spices a few period of decline and the rise of the new, but its origin was a mystery still remains. In kažedém case, it was when the spices equal partner gold, pearls and precious stones. Was the reason for the many war tour, paid by taxes and benefits after the lost wars, ransom, and was part of the Royal gifts.More comprehensive facts about countries where spices, Europe until reports of Venice and trader Mark Polo, which issued in 1298 wonderful travelogue, later called "a million".And because the traveler wrote the truth, of course, few people believed him.It was an excellent liar. It's more plausible to believe fairytales Arab traders, such as the fragrance of cinnamon chips used the life of giant birds, nests, the unavailable who bring them from unknown lands, than some of the ordinary people Blanch from trees, cinnamon bark are dried in the Sun and her very cheaply sold her shrewd traders, who sell it with a huge profit. The history of the spice is, apparently, very interesting, full of adventure, discovery, wealth, but also the suffering and blood. From time immemorial been the Spice demand in all parts of the world. Medicinal drugs and Pátřání after the Spice was in ancient times is considered to be no less important than the search for gold.In Eastern countries (Asia) spice price was high, but the value of the Spice in the West was actually a weighted with gold. As has already been indicated, in ancient times, long before the discovery of America, Arab, Indian and imported Malaysian sailors to the ports of Arabia was a spice, which is then transported to the ports of the Mediterranean homes, where the main independent trade spices sřediska.Long ruled in the international market, the spice of the Venetians, who shared the profits with the Muslim traders.Then, in the action přimísili výbojní Turks, but not for long, because, in Europe, have established the famous objevné travel large.The most important species of spices such as cloves, nutmeg nuts, pepper, ginger, cinnamon, vanilla, allspice, and others come from the hot zones of our globe, and produced in tropical countries in Asia, Africa and America. Due to the ease of maintenance and a very high price for a unit of weight was the ideal business for overseas spice trade, especially at a time when the transport options were limited and primitive.Efforts to simplify the path and made of spices, or rather increasing the profits of traders, was probably one of the main causes of Columbus ' journey to the West. Although Christopher Columbus discovered America, but it never occurred to him, also it never knew him, however, that bring the spice.And the scene picking up future kolonaální powers. History of the quest for spices to greatness, stories about the origin of the spices are definitively refuted by, but the fact it appears to be even more fantastic, amazing profits for overseas population and rich spices is hell.The Portuguese Began. Made several reconnaissance trips, but the expedition Vasca da Gama's 1498, when he was able to obeolout Africa, and discover the way to India, was crucial. Despite the fierce resistance of the maneuvering and Muslim traders, the Portuguese managed to immediate business spoljení, the ship returned with spices, obšemže, not all. Sea, collecting my tax. But in any case, the Spice Trade Centre moved from Venice to Lisbon. The Muslim monopoly on the Spice was broken and the Portuguese masters of all the prominent spots of trade spices.Of course, even stood up, but exceedingly great Spaniards aggressiveness expressed Dutch colonialists.At the end of the 16th century turned out a variety of missions for the spices with alternating success, but the next century it belonged to them. Completely dislodged the Portuguese and they showed very cruel masters.The cultivation of the main spices for a long time was impeded by the Dutch monopoly. In Sri Lanka, by, for example, the cultivation of cinnamon will continue to grow, the law that spices only on the plantations fenced by colonizers. Breach of this law was punishable by death. Similarly, in the Maluku was the cultivation of cloves and nutmeg guarded Dutch law. The Dutch deliberately restricted the growth of the crops and destroying, just to ensure its monopoly. Amsterdam was a long time the city of spices.But the British invasion came to India, and in 1616 the first time these new wow monopolizovali your trade spices in India and quickly expelled the Dutch all interventions and despite measures by the cultivation of rare spices spread also to other areas of similar climate,. Assist the gambling action and adventure often different agents, but also through the migratory birds of nature itself, and the like.The French were successful, for example, in 1770 when introducing the clove oil on the islands of Mauritius and Réunion, where cultivation soon spread to other places, mainly at Zanzibar. The world's supply of cloves grew, and soon most of nato's surprise was that a key producer was not his original homeland, i.e.. Maluku islands, where it was shipped.Similarly, Jamaica has acquired plants from ginger and is now India's largest producer. And so is the case today for many other species, which have been successfully implemented in the new conditions.Extraordinary popularity and demand for spices in past centuries was justified by its rarity and the belief in a miraculous medicinal effects to all. In addition, the medieval kitchen, partial to devilled dishes. In the hot areas of the tropics and subtropics the popularity and use of spices. This is conditional upon customary and necessity, because climatic conditions often cause anorexia and other disorders of digestion, růžné and spice, as has already been mentioned, most wanted, supports digestion, inhibits the rapid digestion of food and often monotonous at zchutňuje overall and poor diet.In the temperate zone and in the North, particularly in developed countries, while a small item in the budget of spice to the family and its consumption is affected by the way of cooking and eating more than price and income. Recently, however, concern about the spices up and applied not only to the exotic spices, but also ' green spice '-essential herbs, most commonly used in the home, Mediterranean gardens and now grown on fields and used in the kitchens of the world.