Zábava a vzdělávání‚ to je smysl žití

 Zkrácená verze

Věřte, nebo nevěřte, ale tento příběh se stal. Ač bude znít neuvěřitelně a nerealizovatelný, ale...

Příběh života

díl první - seznámení

Jmenují se Alfons Delemuchachuma a narodil jsem v jedné obci, jenž se jmenuje Doprovaltovice. Tahle obec, ves se nacházela mezi hlubokými lesami. Nejbližší sousední vesnice je asi půl dne cesty. A město? Nejblíže z měst je Outlavovola asi tři dny cesty. A kdo jsem? Jsem člověk. Pocházím z poměrně dobře si žijící rodiny. Náš rod vlastní dost polí, stavení i krámek. Takže opravdu se máme dobře. V naší obci žije poměrně dost lidí. Je nás tu přes 26OO, a to není málo. Ale přímo v obci pouze 1260, zbytek v okolí, jenž patří ke vsi. Po setmění se nikdo nevydává do lesů. Je to příliš nebezpečné. Není tomu dlouho, ale před nějakou dobou. Prý, říkávají starší obyvatelé, že asi před 111-ti lety a 111 dní se tu odehrála hrůzostrašná událost. Zmizelo více než 76 dětí a dospělých 35. A dalších 44 dětí bylo nalezeno, vlastně jejich zbytky ostatků a to samé u dalších 77 dospělých. Byly hrozně zdeformování a zkrátka rozsekáni. A to vše trvalo 111 dní. Pak vše ustalo díky pár lidem, kteří se snažili tyto události vyřešit a dát vše do pořádku. To se jím povedlo, ale stálo je to život. Čtyři byli nalezeni zcela k nepoznání zohaveni a tři se nikdy nepodařilo nalézt. A nyní se to odehrává znovu. Nyní k samotnému ději.Našemu příběhu.

Jejda, to je ale krásný den, říkal si tatínek malé dívenky, která se jmenuje Evelína Kouldelková. A právě dnes má 11-té narozeniny. A tatínek, který se jmenuje Josef se nemohl dočkat, až malá Evelínka se probudí a přiběhne dolů do kuchyňky celá zvědavá, co se bude odehrávat. Zda-li tatínek ví, či neví. Ale byl netrpělivý, nervózní. Ponevadž ještě nedorazila babička (maminka od zesnulé mámičky Evelínky, dědeček už také nežil - umřel před devíty lety. A to  při napadení vesnice Grongorolovskými vojsky, kdy s malou hrstkou vesničanů bojovali a dokázali odrazit jejich útoky. Sice za vysokou cenu. Ze třiceti dvou jich přežilo pouhých třináct. Ale zachránili život lidem z vesnice, jelikož měli dostatek času utéct na jejich tajné místo. Tam, kde byli v bezpečí. Na úpatí skalky "Naděje", jenž byla s maličkým vchodem jeskyně. Vede v ní dlouhá chodba. Opravdu strašně dlouhá. A pak vně skály jsou obrovké prostor). Jejda, už dorazili rodiče od tatínka. Také očekává svou sestru Adélu s jejím manželem Pavlem a jejich dětmi Dominiky, Karolínky a Petříčka. Je jim 12, 10 a 6 let. A jeho nejlepší přítel také ještě nedorazil. Ten se menuje Karel Karlnston. Měl by dorazit se svou chotí Anežkou a jejich dvěmi dětmi - Karličkou a Kristínkou, je jím 9 a 9 let. Ano, jsou to dvojčátka. Také se mají dostavit i další jejich přátelé z vesničky. Jsou totiž oblíbení.Moc oblíbení. Zkrátka Josef vykonává v obci lékařskou praxi. Ano, je lékař a dost dobrý. Už pomohl mnoha lidem. A malá? Se všemi dobře vychází, chová se slušně a zdraví lidi a starým pomáhá. Ve škole jí to jde. I její třídní jí strašně vychvaluje. Tatínek už začínal ztrácet naději. A hle! Ozvalo se hlasité klepání. Klepi, klepi, klep a klep. Tatínek běžel otevřít a hned se pousmál. Všichni jsou už tu. Byl strašně rád. Věděl, jakou bude mít Evelína radost. Rychle vše připravili. A trpělivě čekali. Tatínek včera vzal sebou malou na obchůzku celé vsi, i do dalekých míst, aby jí unavil. Doma byli až za noci. Ještě se snažil, aby nešla spát. Chytrej že? A také se mu to povedlo. Ale ke překvapení všech. Evelína je dostala. Ani si nevšimli, že je za ními v malé světničce schovaná. Pak na ně vybafla. Jen jemně, aby někoho netrefilo. Divili se, obzvlášť tatínek. Čekal, že bude spát tak do poledního času. Všichni vědí, jaký je ranní ptáče. Oslava probíhala víc než jen dobře. Mnoho srandy. Dokonce i tatínek popíje slivovici. A to jí fakt nemusí. Dětí dováděly. Zkrátka zmatky. Den rychle uběhl. Začalo se stmívat. Všichni se rozloučili a šli do svých domovů. Babičky a dědeček zůstali zde, mají to do svých domovů moc daleko a dnešní den byl přeci jen náročnější. Tak se uvelebili . Brzy usli. Tam se spí moc dobře. Klid. Tma. Zkrátka ráj. Druhý den Návštěva odjela. Tatínek s malou opět zůstali sami. Maminku neměli, ta umřela, když Evelínce bylo osm let. Umřela na vážnou nemoc. Srdíčko jí selhalo. Snášela to moc špatně. Dlouho tesknila. Však také každý týden chodí pravidelně na hrobeček mámičky své. A když uběhlo celkem 7 dní od Evelinčin narozenin, se začaly dít hrůzostrašné věci. Prvně začaly mizet slepice, psy a kočky. Nikdo zatím netušil, co se to vlastně děje. Ale....

Abbreviated version of the believe it or not, but this story has become. Though it may sound incredible, and September 11, but ...The story of životadíl the first seznámeníJmenují, Alfons Delemuchachuma-and I was born in the same region, which is called Doprovaltovice. This commune, the village located between deep lesami. The nearest neighbouring village is about half a day's journey. And the city? The closest towns are Outlavovola about three days. And who am I? I am a man. I come from a relatively good living family. Our custom rod building and field enough, shop. So really good. In our village lives a relatively a lot of people. It is through us, and it is not 26OO. But in the village, the rest only 1260 in the vicinity, which belongs to the village. After dark, no one makes to the forests. It's too dangerous. Not long ago, but some time ago. They always say, older, about 111 years and 111 days along hair-raising event. Disappeared more than 76 children and adults 35. And the other 44 children were found, actually, their remnants and remains the same for the other 77 adults. They were very short, distortion, rozsekáni. And all it took 111 days. Then everything stopped, thanks to a couple of people who have tried to solve these events and have everything in order. It is good, but it's life. The four were found completely unrecognizable and never zohaveni the three could not be found. And now it's happening again. Now to the plot.Our story.Wow, what a beautiful day, the little girl thought, Daddy, that's name is Monica Kouldelková. And just today it has 11 birthday. And my father name is Josef couldn't wait until he wakes up Evelínka small and rushes down to the kitchen all wonder what will take place. If Daddy knows or does not know. But he was impatient, nervous. Ponevadž hasn't departed from my mother, my grandmother (mámičky Evelínky, also grandfather lived before he died-devíty years ago. And that's when the assault troops, when the village Grongorolovskými with a small handful of villagers fought and were able to repel their attacks. But for a high price. Of the two, only thirteen of them survived. But they saved the life of the people of the village, as they had enough time to escape to their secret place. There, where they were safe. At the foot of the rocks right along beyond "hope", which was the cave entrance with a. Leads in her hallway. Really very long. And then, outside of the rock are the magnificent area). Oops, I reached my parents from my father. It also expects his sister used to with her husband Paul and their children of Dominica, Karolínky and Petříčka. They are 12, 10 and 6 years of age. And his best friend also yet. He was Karl Karlnston. You should arrive with his wife Anežkou and their two children-Karličkou and Kristínkou, it is 9 and 9 years. Yes, it's dvojčátka. Also have another of their friends from the village. They are the favourite.Very popular. In short, in the municipality of medical exercises-practice. Yes, is a doctor and good enough. He has helped many people. And small? With all of the well, and the health of people and the old helps. She's in school. Even her teacher very complimenting. The dad he was beginning to lose hope. And behold! There was a loud knock. Klepi, klepi, knock and knock. My dad ran open and smiled. They are all here. He was very nice. He knew what Monica will have joy. Everything prepared. And waited patiently. Daddy took a little yesterday on patrol throughout the village, even in distant places to grow tired of him. They were at home for the night. Even tried to go to sleep. Smart right? And he did it. But to the surprise of all. She is Elen. Not even noticed, that it is for a small hidden by světničce. Then she said to them. Just gently to someone netrefilo. They wondered, especially dad. Expected to sleep in the noon time. We all know what a morning person. The celebration was more than just good. A lot of fun. Even Daddy popíje Slivovitz. And it really does not. They sickened children. In short, the confusion. The day passed quickly. It started to get dark. They parted and went to their homes. Grandmother and grandfather were here, they have it in their homes too far and today was just more challenging. So settled. Soon, we traveled. There is sleeping very well. Take It Easy. Dark. Simply paradise. The second day of a visit to the left. The dad with a little alone again. My mother had died when she was eight years old Evelínce. She died of a serious illness. Her heart failed. It was very bad. Tesknila long. However, it also goes on regularly each week, a mámičky. And have a total of 7 days from Evelinčin birthday, bad things started happening. For the first time began to disappear the hens, dogs and cats. No one has yet had no idea what was going on. But ....

Díl druhý- smrt, žal, hrůzoděj:

Když Evelínka s tatínkem jeli na nákupy s koňským povozem, tak ve vsi bylo velké zděšení. Tatínek se zeptal četníka Hynka Máulchy, co se děje. Odpověděl roztěkavým a nervozným hlasem. Hrozné věci. Někdo rozsápal třicet jedna koček, čtyřicet sedm psů a sto čtyřicet sedm slepic s kohoutama. Zkrátka hrůza. Byly docela rozsápány. A zmyzela malá Kamylka Srundlerová. A byl nalezen, vlastně byly nalezeny zbytky starého Janka Tryulka. Tatínek se jen s obavami zeptal. A jak... Četník odpověděl, byl zcela rozsápán. Ale v obličeji zůstaly zbytky jeho podoby. Ale srce a játra nalezeny nebyly. Všichni se začínají bát. A nikdo neví, co se ještě bude dít. Tatínek začal být už hodně neklidný. A najednou uslyší maminku Kamylky paní Kamylu Srundlorovou, která hlasitě pláče. Zcela se složila. Skácela se k zemi a v samém deríviru plakala. A její manžel, tatínek Kamylky Otakar Srundler ani nemluvil. Jen stál a ani se nehnul. Jakoby byl bezduše. Hrozný to pohled. A přitom jejich dcera byla tak hodná, veselá a bylo jí pohých 11 let a 11 dní. I její rodiče byli zcela slušný a pobožní lidé. Opravdu hrůza. Dokonce i četníci, kteří jsou zvyklí na různé věci a události, ale tohle. Byli úplně bledý. To, co vyděli, to je poznamenalo. To co se jím stalo. To nemohl udělat člověk. Ale zrůda necitná. Ano, řekl velitel četníků. V obci panoval neklid. Zděšení, strach a zoufalství. Tatínek šel nakoupit, malá Evelínka zaběhla do lékarny. Musela koupit desinfekci, obvazy a také lékarničku. Měli se pak sejít u kašny. Ale malá Evelínka nikde. Tatínek už tam čekal dost dlouho. Začal se o svou holčičku bát. A pak uslyšel povědomý hlásek. Ano, tady je má holčička, ulevil si tatínek. A šli domů. večer, když ukládal malou ke spánku, řekl. Kdyby něco, tak víš, křič. A šel. Všude zavřel okna. Zamkl všechny dveře. A šel si ulehnout. Špatně se mu spalo. Měl zlé spaní. Noční můry. Zdálo se mu, že někoho trhají zaživa nakousky. Samý křik a zoufalství. Ráno se probudil zcela mokrý. Upocený. Moc sám sobě nevoněl. A hle! Podívá se kolem sebe, pak na sebe a co nevidí? Všude krev, kusy prstů. Je v šoku. Neví, co si má myslet. Vzhledem k jeho současnému stavu. Ani myslet moc nemohl. Mozek mu jaksi na nějakou chvíli zcela odepřel funkčnost. A až se po delší době vzpamatoval, vzpoměl si. Vzpomněl si na svou dceru. Ještě pololežel v postely. Hlasitě volal svou malou. A ono se nic neozýválo. Až po chvíli zaslechl tichý skripot. Pokusy o nadechnutí. Sýpání. Co to???????? To to to snad snad snad ne ne ne není. Měl obavy. strach, nestalo-li se něco Evelíně. Když si dodal dostatek sil, vstal z postele nedívajíc se na zem. A hle! Cítí, že o něco zavadil. Je tam mokro, kluzko a hřeje to. S potem na čele podívá se k zemi. Křik! Vykřikl hrůzou a žalem. Zoufalství a pláč náhle v něm. Na zemi vidí svou malou ležet na zemi. Je rozpárána, ale ještě žijící. Ale už v posledním tažení. Ano. Kdo to mohl udělat.  Hned se k ní sehl. Dotkl se jí a náhle její malé tělíčko se celé zabarvilo do rudé barvy. Z očí tekly slzy. Pak už jen krev. Naposledy se pokusila o nádech a svým vážným poraněním podlehla. Trpěla. Tatínek byl otřesen. Uchopil její bezvládlé tělíčko. A náhle vnitřní orgány dírou v dutyně břišní vylézaly ven z tělíčka. Nožičky tak rozřezané a rozdrcené, že jen tak vlály. ruce, vlastně zbytky rukou. Hrozný a smutný to pohled. Kdo to mohl udělat. Tatínek uchopil nůž jenž ležel na zemi vedle malé. A začal si pomalu podřezávat hrdlo. Záhy zastaví čepel. Sice už krvácí, ale zranění nebylo smrtelné. Zaváže si ránu. Výjde z domova. ˇˇSel do sklepa pro zbraň. A za tmy se vydal na jedno jediné místo, kde by mohl najíd tu zrůdu, jenž to udělala. Jen stále nechápal, proč ho to nechalo na živu. Neustále si to prolínal v hlavě.

Part two-the death, sorrow, hrůzoděj: When Evelínka with Daddy went shopping with a cart horse, so great was the terror in the village. Daddy asked Hynek adjoining Máulchy, what's going on. He said roztěkavým and nervozným voice. Terrible things. Someone had torn thirty-one cats, forty-seven dogs and one hundred and forty seven hens with kohoutama. Just terrible. They were quite rozsápány. And small Kamylka Srundlerová zmyzela. And, in fact, was found in the remains of the old Janka found Tryulka. My dad just said with concern. And how ..., said a gendarme was completely rozsápán. But in the face of its remnants remained. But the heart and liver were found. They are beginning to worry about. And no one knows what will happen. Daddy started to be very restless. And suddenly hears the mother Mrs. Kamylky Kamylu Srundlorovou, which is crying loudly. Fully folded. She fell to the ground, and in the very deríviru cried. And her husband, Dad Kamylky Otakar Srundler spoken. Just stood there and didn't move. Though he was vague. A terrible sight. And while their daughter was so nice, cheerful and she was pohých 11 years and 11 days. And her parents were quite good and pious people. Really terrible. Even the guard, who are used to different things and events, but this. They were pale. What did they see, that is. That's what happened with it. That a man could do. But a monster necitná. Yes, said the Commander of the gendarmes. In the municipality there was unrest. Horror, fear and despair. My dad went to buy, the little Evelínka into the ran a drug store. Had to buy disinfecting, bandages and a first-aid kit. They should then meet at the fountain. But a little Evelínka there. Daddy waited there long enough. He began to worry about my little girl. And then he heard a familiar voice. Yes, here is my little girl, he said. And went home. in the evening, when he was little, he said. If anything, you know, speak up. And he went. All closed the window. He locked all the doors. And he went to his bed. Wrong he slept. Had a bad night. The nightmares. It seemed to him that someone bursting at the nakousky alive. The same cry of despair. In the morning he woke up completely wet. Sweaty. I smelled myself. And behold! Look around you, and what to see? Blood everywhere, pieces of his fingers. He's in shock. He doesn't know what to think. Due to its current state. Thinking too much. His mind somehow for some time completely denied the functionality. And after some time to himself, he remembered. He remembered his daughter. Pololežel in my bed yet. Called my little. And it is nothing neozýválo. After a moment he heard quiet skripot. Attempts to breath. Sýpání. What the?!?!?!? It's perhaps perhaps perhaps no no no it is not. He fears. fear not if something Evelíně. If you added enough forces, nedívajíc got out of bed on the floor. And behold! Feel the pain. Is there a wet, warm, and on foot. With sweat on the forehead will look to the ground. Screaming! He exclaimed in horror and grief. Despair and crying suddenly in it. The country sees his little lie on the ground. It is rozpárána, but still living. But in the last campaign. Yes. Who would do this. Now to the sehl. He touched her, and suddenly her whole body small zabarvilo in red color. Tears from my eyes. Then the blood. The last time tried to cast and its serious injuries. She Suffered. My father was shocked. He took her bezvládlé body. And suddenly, the internal organs were coming out through a hole in the abdominal dutyně out of the bodies. Legs and crushed, then cut just behind her. hands, in fact, remains of the hands. Terrible and sad view. Who would do this. Daddy grabbed the knife lying on the ground next to the small. And he began to slowly men's throat. The blade stops soon. While he is bleeding, but the wound was not fatal. Undertake to wound. This month from home. go to the cellar for the gun to Sel. And in the darkness, the only place where one could najíd's monster, who did it. Still did not understand why he was left alive. Keep it's blended in my mind.

Díl třetí - kruté zjištění, pravda

Už byla půlnoc, tatínek zrovna došel ke kamenům na místo zvaném "Ďáblova propast kamenů". A tam zahlédl nějakou postavu. Vrhl se zuřivým běhěm na postavu. A když už byl u ní, vystřelil všechny náboje ze své zbraně. Popadl jí pak a celou silou tloukl do té postavy, která po těch dávkách vystřelenýma se ani nepohla. Otočilo se to a odejmulo mu zbraň. Za opaskem měl tatínek nůž. Popadl jej a snažil se bodnout do té bytosti. Nepovedlo se mu to. Ta bytost mu jej jednoduše vzala. Uchopilo to ten nůž a začalo to do sebe bodat. Pak to zvolalo. Já nemohu být ve stavu nečinném. Tatínek byl ochromen. Nechápal, co se děje. Pak se zeptal. Co jsi zač. Proč tohle všechno děláš. Proč jsi zabil ty lidi a mou dceru. Jsem "Sruwoultzsmrtrez" a tys mě vyvolal. Co coco? Jak já. Vždyť tě ani neznám. Ani jsem nevěděl o tvé existenci. Ale věděl, ale zapomněl. Ty jsi mě vytvořil. Přee 12-ti lety jsi zavraždil mou ženu, umučil mou dceru, které tehdy bylo pouhých pět let. Umučil jsi je a to obě. A pak ještě, když žily upálil. A mě sji také upálil. Lžeš! Řekl razantně tatínek. A ta podívná věc na to odpověděla. Tamto jsem byl, nyní jsem to, co jsi ze mě udělal. Mou duši jsi zaklel. A uvěznil. Jenomže mě jeden moudrý kouzelník vysvobodil, jelikož mu věšťkyně předpověděla, že se tady odehrají hrozné skutky. A tak jsem sem pospíchal. Ale dorazil jsem už pozdě. Ani malou jsem neochránil. A pak tatínkovi začal vyprávět celý ten příběh od začátku. A až jej dovyprávěl, zmyzel. A tatnínek si na vše vzpomněl. A uvědomil si, že vše, co se tu odehrálo, vlastně spáchal on sám. A že i svou malou zavraždil tak ohavným způsobem. Dokonce i svou ženu zavraždil. Ona totiž neumřela přirozenou smrtí.

The third part of the cruel, true-it was midnight, dad just went to the stones at the place called "the Devil's gap of stones". And there he saw a figure. He rushed over to his character. And when he was with her, he fired all the bullets from his gun. He grabbed her and forcefully pounding the figures, which after the dose vystřelenýma not deserve it, too. It turned and odejmulo his weapon. My father had a knife in his belt. He grabbed it and tried to stick to the creatures. You failed him. The creature simply took it to him. It seized the knife and began to cut. Then, it said. I can't be in the idle state. Dad was paralyzed. Did not understand what's going on. Then, he said. What you are. Why are you doing all of this. Why did you kill those people, and my daughter. I'm "Sruwoultzsmrtrez" and you called me. What coco? How to I. Even know you. I didn't know about your existence. But he knew, but forgot. You created me. Přee 12 years ago, you murdered my wife, my daughter, that torture was just five years old. You tortured them and that both. And then, when they burned. And also where he burned me. You're Lying! He said seriously. And the podívná thing to answer. That I was, I now what you did to me. My soul you are cursed. And imprisoned. But a wise magician freed, as he predicted, věšťkyně that will take place here, terrible deeds. And so I hurried. But I arrived late. I'm not even a little. And then Daddy began the whole story from the beginning. And when it had concluded, zmyzel. And tatnínek everything. And realized that what happened here, he has committed himself. And that i little murdered so hateful manner. Even his wife murdered. She didn't die of natural causes.

Díl čtvrtý - Závěr

Tatínek byl chvíli v šoku. Pak pravil sám sobě, jsem zrůda! A pak se začal smát a zpával si:  Já jsem zrůda, to je vaše smůla. Budu zabíjet, vás ubíjet. Budu vás mučit, až z toho budete močit. Žal a smutek ve vás vyvolám, a všechno zlo povolám. Já jsem to největší zlo, o to mi pořád jen šlo. Budete mě uctívat, jinak vás budu pomalu podřezávat.

Konec zkrácené verze.

Part of the fourth-moment was my father's conclusion in shock. Then he said to himself, I'm a monster! And then he started to laugh and zpával: I'm a monster, it's your bad luck. I'm going to kill you to pass. I'll torture you until you urinate. Grief and sadness, and in you I'll gather all the evil. I'm the biggest evil, that's always possible. You will worship me, otherwise I will be slowly men 's.The end of the short version.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------